Srdce – tichý motor vašeho zdraví: jak o něj správně pečovat

Bije bez přestání. Nikdy si nestěžuje. A přesto ho většina z nás přehlíží – dokud nezačne dávat najevo, že něco není v pořádku.

Srdce je jeden z nejspolehlivějších strojů, jaké příroda kdy vymyslela. A přitom je to pouhý sval, velký zhruba jako vaše zaťatá pěst. Pojďme se podívat, co všechno tento nenápadný orgán dokáže – a proč si zaslouží mnohem víc pozornosti, než mu běžně věnujeme.

Jak výkonné je lidské srdce? Čísla, která překvapí

Za jeden den udeří srdce průměrně 100 000krát. Za rok je to přes 35 milionů úderů. Za celý život klidně přes 3 miliardy kontrakcí – bez dovolené, bez víkendů, bez jediné přestávky.

V klidovém stavu přečerpá každou minutu přibližně 5 litrů krve. Při fyzické zátěži se toto číslo může vyšplhat až na 20–25 litrů. Srdce se zkrátka přizpůsobuje – a dělá to automaticky, aniž byste o tom museli přemýšlet.

Srdeční sval: proč nepotřebuje odpočinek jako ostatní svaly

Většina svalů v těle potřebuje odpočinek. Srdce ne. Srdeční sval – myokard – má jiné buňky než kosterní svaly. Jsou odolnější vůči únavě a zásobují se energií efektivněji.

Srdce navíc pracuje ve vlastním rytmu, který řídí elektrický systém přímo uvnitř něj. Tento systém – tzv. sinusový uzel – funguje jako přirozený kardiostimulátor a nepotřebuje pokyny z mozku, aby věděl, kdy bít. Právě jeho aktivitu zachycuje EKG, které znáte z ordinace lékaře.

Srdce jako druhý mozek: co říká věda

Možná jste slyšeli výraz „srdce jako druhý mozek". Není to jen poetická metafora.

Srdce obsahuje přibližně 40 000 neuronů – nervových buněk, které dokážou zpracovávat informace nezávisle na mozku. Komunikace přitom probíhá oběma směry: mozek posílá signály srdci, ale srdce posílá signály zpět do mozku.

Právě proto se emoce jako strach, radost nebo stres okamžitě projevují na srdeční frekvenci. A naopak – klidné, pravidelné dýchání dokáže srdce skutečně zklidnit. Tohle vědí jogíni odedávna, dnes to potvrzuje i věda.

Rizikové faktory srdečních onemocnění: co srdci nejvíc škodí

Moderní životní styl mu příliš nepřeje. Mezi největší rizikové faktory patří:

• Kouření – poškozuje cévní stěny a urychluje jejich ucpávání
• Vysoký krevní tlak – cévy postupně tuhnou a srdce musí pracovat s větším odporem
• Nedostatek pohybu – srdce jako každý sval potřebuje pravidelnou zátěž
• Chronický stres – dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu zatěžuje celý kardiovaskulární systém
• Špatná strava – přebytek trans-tuků, soli a cukru se podepisuje na cévách i na váze

Strava pro zdravé srdce: co jíst a čemu se vyhnout

Strava je jeden z nejsilnějších nástrojů, které máte k dispozici – a přitom ho spousta lidí podceňuje.

Srdci prospívá:

• Tučné ryby (losos, makrela, sardinky) – bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které snižují zánět a hladinu triglyceridů
• Tmavá listová zelenina (špenát, rukola, kapusta) – obsahuje dusičnany, které pomáhají udržovat pružnost cév
• Borůvky a lesní ovoce – plné antioxidantů, které chrání cévní stěny před poškozením
• Avokádo – zdravé mononenasycené tuky a draslík podporují správný krevní tlak
• Ořechy a semínka (vlašské ořechy, lněná semínka) – omega-3, hořčík a vláknina v jednom
• Olivový olej extra virgin – základ středomořské stravy, prokazatelně snižuje riziko srdečních příhod
• Celozrnné obiloviny – ovesné vločky, quinoa a hnědá rýže pomáhají regulovat cholesterol
• Česnek – přirozeně snižuje krevní tlak a má protizánětlivé účinky

Čemu se naopak vyhnout nebo ho výrazně omezit:

• Průmyslově zpracované potraviny plné trans-tuků
• Uzeniny a červené maso ve velkém množství
• Přebytek soli – přímý nepřítel krevního tlaku
• Slazené nápoje a přidaný cukr
• Alkohol v nadměrném množství

Doplňky stravy pro srdce: které mají vědeckou podporu

Ideální je získat živiny z jídla – ale v praxi to ne vždy vychází. Některé doplňky mají pro srdce solidní vědeckou podporu:

• Omega-3 mastné kyseliny (EPA + DHA) – snižují triglyceridy, zmírňují zánět a podporují správný srdeční rytmus. Vhodné zejména pro ty, kdo nejí ryby pravidelně.
• Hořčík – podílí se na regulaci srdečního rytmu a krevního tlaku. Deficit hořčíku je v populaci velmi častý a přitom snadno přehlédnutelný.
• Koenzym Q10 (CoQ10) – látka přirozeně přítomná v srdečním svalu, která se podílí na výrobě energie v buňkách. Její hladina klesá s věkem a také při užívání statinů (léků na cholesterol).
• Vitamin D – nízká hladina vitaminu D je spojována s vyšším rizikem srdečních onemocnění. V našich zeměpisných šířkách má jeho deficit většina populace, zejména v zimních měsících.
• Vitamin K2 – pomáhá směrovat vápník do kostí a zabraňuje jeho ukládání v cévních stěnách, čímž chrání cévy před kalcifikací.
• Resveratrol – přírodní antioxidant obsažený například v červeném víně, ve formě doplňku může podporovat zdraví cév.
• Berberin – rostlinná látka s prokázaným vlivem na hladinu cholesterolu, krevního cukru i krevního tlaku.

Poznámka: Před zahájením jakékoliv suplementace je vhodné poradit se s lékařem, zejména pokud užíváte léky na srdce nebo krevní tlak.

---

Závěrem

Srdce nepotřebuje velká gesta. Potřebuje každodenní pozornost.

Za celý život udeří přes 3 miliardy krát – bez přestávky, bez stížností. Oplácet mu to každodenní péčí není přehnané, je to rozumné.

Správná strava, pravidelný pohyb, zvládání stresu a cílená suplementace mohou udělat víc, než si většina lidí uvědomuje. Jeden z nejpodceňovanějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění přitom většina lidí vůbec nezná – jmenuje se homocystein. Zvýšená hladina homocysteinu v krvi tiše poškozuje cévní stěny a výrazně zvyšuje riziko infarktu i mozkové mrtvice.

Chcete vědět, jak homocystein ovlivňuje zdraví vašeho srdce a cév – a co s tím dělat?

→ Přečtěte si: Co je homocystein a proč je důležité ho sledovat